ROCKWEB + CD KLUB MCD

rock+ l�to 2010 - hotovo!!!

Rock+ 2010 l�to - hotovo

Kliknut�m na vybran� odkaz se v�m v nov�m okn� otev�e Rock+ 2010 l�to v p��slu�n� verzi.

M��ete si samoz�ejm� sv�j Rock+ ulo�it do PC. K prohl�en� doporu�ujeme nastavit v Adobe Reader zobrazen� dvojstr�nek a zatrhnout sou�asn� i volbu zobrazen� tituln� str�nky (to zajist�, aby sud� str�nky byly vlevo a lich� vpravo).

Rock+ 2010 l�to ve hq tiskov� pdf kvalit� (velikost 80MB)

Rock+ 2010 l�to ve www pdf verzi (velikost 12MB)

www.rockplus.cz

V�en� hudebn� p��tel�,

pr�v� byly do zku�ebn�ho provozu uvedeny doprovodn� str�nky pro Rock+ http://www.rockplus.cz
s rubrikami:
titulka – uk�zky z nov�ch �l�nk�, n�hledy obsahu novinek, av�z na koncerty a www odkaz�
novinky – co nov�ho se d�je v hudb� na�eho gusta
koncerty – av�za na zaj�mav� koncerty a akce
soubory ke sta�en� – zejm�na v�echna ��sla Rock+
pos�dka – seznam autor�
slovo �vodem
�ten��i vzkazuj�
www odkazy – v�b�rov� odkazy na zaj�mav� www str�nky

Tyto str�nky jsou ned�lnou sou��st� @hudebn�ho magaz�nu Rock+. Budou slou�it jako servisn� z�zem� a zpravodajsk� informa�n� port�l redakci i �ten��m. Postupn� p�ibude mimo jin�: datab�ze �l�nk� Rock+, archiv sken� star�ch hudebn�ch �asopis�, uk�zky z p�ipravovan�ch �l�nk�, abonentn� neve�ejn� ��st, a mo�n� i diskusn� f�rum. Pi�te, jak� dal�� rubriky byste r�di na http://www.rockplus.cz uv�tali.

Podpo�te n�s, a roze�lete ttuto informaci mezi sv� zn�m� a p��tele, t�ebas i na konec sv�ta J D�ky!
Jarom�r Merhaut za Rock+
merhaut@volny.cz

Rock+ pdf hudebn� magaz�n 2010 3_4 - 234 stran!

Rock+ pdf hudebn� magaz�n 2010/3-4 234 stran tiskov� kvalita
Popis: Hudebn� magaz�n pro star�� a pokro�il� rockery, pdf, 234 stran, v tiskov� kvalit� 120MB
Verze: 1 Velikost souboru: 117.19 Kb
P�id�no dne:: 26-kv�-2010 Sta�en�: 3
Domovsk� str�nka | Ohodno�te tento produkt | Zpr�va o neplatn�m odkazu | Detaily

Rock+ pdf hudebn� magaz�n 2010/3-4 234 stran ve web kvalit�
Popis:

Hudebn� magaz�n pro star�� a pokro�il� rockery, pdf, 234 stran, ve web kvalit� (velikost souboru 10MB)

Rock+ 1-2/2010 hotovo! 224 stran!

Hotovo! Ke sta�en� zde.

P.S. Omlouv�m se za do�asnou nedostupnost www.cdklub.net. Z�jem o Rock+ p�ekro�il limity hostingu, v�e vy�e�eno. D�ky!

Rock+ hotovo!

Prvn� ��slo Rock+ kone�n� hotov�. Z�jemci o za�azen� do p�ednostn�ho distribu�n�ho seznamu m� m��ou kontaktovat na merhaut@mbox.vol.cz

Voln� ke sta�en� i zde:

Rock+ pdf hudebn� magaz�n (2009)
Rock+ pdf hudebn� magaz�n (2009) 2str�nkov� verze
Verze, kter� se zobrazuje v�hradn� jako p�rovan� dvoustrany (pom�cka pro ty, kte�� maj� probl�m s nastaven� spr�vn�ho p�rov�ho nastaven� - lich� str�nky vpravo, sud� vlevo).Obsah je toto�n�.

Doprovodn� mail je v pokra�ov�n� �l�nku (kliknout dole na V�ce...)

Radioactive Records - kr�tky sprievodca niektor�mi CD

U� je to nejak� �as, �o som mal mo�nos� vypo�u� mno�stvo CD z produkcie pir�tskeho labelu Radioactive Records, a tak sa podel�m so z�ujemcami o nieko�ko kr�tkych postrehov k zop�r titulom.

UFO - Zl�n 20.11.2009

Jsem na doktora. UFO nezahr�li Doctor, Doctor… co se stalo? Please..

P�esn� si vybav�m ten kr�sn� �ervnov� den �ty�iasedmdes�t�ho, kdy se u vr�tek objevil patn�ctilet� ryb�zek Pavel Kol�� a s v�t�zn�m �sm�vem mi p�ed�val jak�si nezn�m� album, a� si pr� poslechnu, �e to je n�co. ��k�m si, mladej se chce �erstv�mu maturantovi zavd��it, kdov� co to donesl, obal jak z pades�t�ch let… Ten den u� jsem nic jin�ho neposlouchal, do m�s�ce jsme si sehnali i p�ed�enkrovsk� alba, a i kdy� ta n�s svou boogie psychedeli� zasko�ila, UFO se napo��d za�adili mezi m� obl�bence.

Phil Mogg je zp�v�k, jac� se u� nerod�. Osobit� a rozpoznateln� i se �puntama v u��ch. Hlavn� na n�j jsem byl posledn�ch p�r m�s�c� nat�en�. A nezklamal, chlap jeden! Vysekan� figura, v pohybech rtu�, hlas ot��skan� a vy�isovan�, ale st�le mocn�, kdy� teda zvuka� dal. Je to k neuv��en�, �e na p�di�ch pob�h� u� v�c jak 40 let. Vinnie Moore m� mile p�ekvapil sv�m ko�enov�m c�t�n�m u� na Visitors, m�l jsem ho dlouh� l�ta za�katulkovan�ho jako rychl�ho kon�ka z Varneyovy st�je. Proto mi ani nevadilo, �e do ka�d� skladby vedle bluesov�ho fundamentu vlepil prota�en� exhibi�n� s�lo. To byla par�da, jak� se hned tak nevid� - rychlost levou zadn�, z�vratn� prstolamy, ale hlavn� stavba, gradace, lehkost. Na�t�st� nejsem muzikant, pro p��tomn� muzikanty to muselo b�t a� frustruj�c�. Parker za bic�ma nijak nevy�n�val, hr�l co m�l bez p��kras. Raymond u kl�ves a doprovodky mi p�ipadal, �e hodinu p�ed koncertem p�i�el ze sol�rka a od lak�rn�ka, kade�n�ka. Sice nic nekazil, ale kl�ves�k je to veskrze pr�m�rn�, kdyby tam nebyl, ani bych si nev�im. Zato hostuj�c�ho Roba DeLuca bylo v�ude plno, jeho mladistv� h��va vl�la nap�� p�diem, hoch se r�d p�edv�d� nejenom hran�m, dobr� to bylo.

Vistors je poveden� deska. M�m r�d takov�to ��avnat� autentick� rockersk� n�vraty k bluesov�m ko�en�m, kdy� se p�id� t�et� m�za, jde to snad samo J Kdy� show- tak jako desku - odp�lila zepel�novsk� blueshardrockovka Saving Me, v�d�l jsem, �e tohle bude j�zda m�ho gusta, kdy se za okny m�haj� nejen vzpom�nky na ztracen� ml�d�…

T�ko vyzdvihovat jednotlivosti, byl to monolitick� z�itek. Samoz�ejm�, �e nejv�c m� braly kusy jako Let It Roll, co m� doprov�zel vojnou, I´m Loser, i v letech �lapav� Too Hot To Handle a v�bec, cel� fin�lov� a p��davkov� p�lhodinka - Lights Out, �tvrthodinov� verze Rock Bottom a Shoot Shoot. Jen�e jak k tomu p�ijde Love To Love s neskute�n�m Vinnieho s�lem, kdy se horkomr�z �plhal po z�dech a� do hlavy. Anebo Cherry s temn�m basov�m intrem i Philem. Anebo…

Phil nav�c v pauz�ch �p�soval, ob�as p�r slovy zanotoval jak star� �ernoch z Delty, zkr�tka, dr�el n�ladu i drajv. Kdy� se po druh�m p��davku Shoot Shoot kapela pot�et� lou�ila, byl jsem v klidu. UFO bez Doctora? To je jako Deep bez Smoke, Uriah bez Lady. No, jak to dopadlo u� v�te. Pol�ci m�li o den d��v asi v�t�� huby. Pra��ci, �v�te…

P.S. Pavla Kol��e jsem v davu nezahl�dnul, snad se neupil, na Kenovi je�t� byl, i kdy� docela zdevastovan�… UFO hr�li i pro tebe, ty kluku jeden u�at�, zrzav�…

foto (c) Ji�� Pet�kovsk�

Brzy... a @ zadara

Rock na rozbouren�ch vod�ch (merhaut)

Skv�l� film Pir�ti na vln�ch onu dobu podal odleh�enou, stylizovanou formou, a nasm�roval na offshore r�dia sou�asn� m�dia. Bohu�el, v�t�ina tuzemsk�ch p�s�nek je �ita sice ml�de�nicky rychlou, ale zmate�n� �kobrtavou jehlou mistra Wikidala…

�tiv�m bych proto z�sadn� dobov� fenom�n �edes�t�ch a ��ste�n� i sedmdes�t�ch let p�ipomenul rozs�hlej��m materi�lem na pokra�ov�n�.

Zem�t�es

Z pohledu rockera rozhlas�ka je z�sadn� co vzduchem l�talo po velk�m rokenrolov�m zem�t�esen�. Stoletou historii rozhlasu ponechme pro tentokr�t stranou. Jen zm�n�m, �e u� p�edv�le�n�mu evropsk�mu �teru vl�dlo Radio Luxembourg, tak�e m�lo na co navazovat. V�dycky to byla stanice pro mlad�, na p�elomu pades�t�ch a �edes�t�ch let se zaslou�ila o rokec a bigb�t jako nikdo na sv�t�.

V druh� polovin� 50.let se v USA objevil teenagerovsk� fenom�n. Tehdej�� mlad� se jako prvn� generace tot�ln� vymkli z p�eb�r�n� a m�rn�mu upravov�n� zvyk� rodi��. Rokenrol a Elvis teenagery doslova vyrval z p�ediva nalinkovan�ch cest, p�i�el James Dean, Marlon Brando, motorky, auta… a s t�m v��m spojen� utr�cen� pen�z.

Nebyla by to Amerika, aby nerozpoznala obrovsk� obchodn� potenci�l teenager�. S reklamou samoz�ejm� souviselo i rozhlasov� vys�l�n�. Nejenom zn�m� pr�kopn�ci rokenrolu jako Alan Freed se zapsali do d�jin. O n�kter�ch dal��ch bude �e�, zaslou�� si to.

Export americk� hudby, film�, �ivotn�ho stylu do cel�ho sv�ta zde byl, je a bude napo��d, a� se Bin Lul�ni vztekaj� jak cht�j�. V druh� polovin� pades�t�ch let, p�es anglick�, n�meck� a holandsk� p��stavy vtrhla nov� rokenrolov� kultura na star� kontinent jako tsunami. Z jej� divok� p�ny se zrodili Beatles, Rolling Stones, Animals, Who a dal��, kte�� se - coby prvn� britsk� invaze - p�elili v polovin� sixties p�es Atlantik zp�t do USA.

Lax�k 208 metr hltaly po ve�erech des�tky milion� poslucha��, i v Anglii, kde kupodivu BBC st�le spala na v�le�n�ch vav��nech. Jedin� po�ad pro mlad��, sobotn� Skiffle Club, nemohl popt�vce sta�it.

Skandin�v�t� ryb��i na lovu

2.srpna 1958 se na frekvenci 88Mhz vzduch mezi D�nskem a �v�dskem zatetelil rokenrolem, jazzem a pop�kem. Za�alo vys�lat Radio Mercur, prvn� lodn� pir�tsk� stanice.

Bez pov�imnut� velk�ho sv�ta tak za�ala nov� �hav� epocha rozhlasov�ho vys�l�n�. Kdo by to byl do chladn�ch seve�an� �ekl.

Zakladatelem R�dia Merkur byl Peer Jansen z Kodan�. Jako jin� mlad� D�nov� ladil Lax�k a American Forces Network. P�i sv� cest� na jih Evropy zjistil, �e Ameri�an� pou��vaj� ve St�edozemn�m mo�i vyslou�il� vojensk� lod� k vys�l�n� do v�chodn�ho bloku. Jansena to inspirovalo k my�lence ��it podobn�m zp�sobem ne politiku, ale muziku. V D�nsku je v�c lod� jak lid�, to probl�m nebyl. S pr�vn� kli�kovanou mu pomohl bratranec, student pr�v Boerge Agerskov. Ten si uv�domil, �e v z�konech je mezera. Na jednu stranu m�l st�t na rozhlasov� vys�l�n� monopol, soukrom� rozhlasov� stanice nebyla mo�n�, na druh� ale z�kon hovo�il pouze o vys�l�n� z �zem� kr�lovstv�, s mo�nost� vys�l�n� z mezin�rodn�ch vod nepo��tal.

Technickou str�nku v�ci si vzal na starosti �vagr William Petersen, v�niv� radioamat�r. Zkonstruoval FM vys�la�. V�ichni ostatn� pir�ti vys�lali z d�vodu dosahu v p�smu st�edn�ch vln (AM) takzvanou amplitudovou modulac�, kter� ale u hudby limitovala p�en�en� frekven�n� rozsah na 9kHz. VKV vys�l�n� s frekven�n� modulac� umo��ovalo rozsah do 15kHz, co� u� je docela sly�iteln� rozd�l v kvalit�. To jen na okraj.

Finance Peer sehnal prost�ednictv�m ��fa rodinn� firmy u kter� pracoval, Ib Fogha. Projekt nabral ambici�zn� sm�r.

V Kodani, v budov� b�val�ho argentinsk�ho velvyslanectv�, vzniklo nov� nahr�vac� studio, byl najat vlastn� rozhlasov� big band, nahr�valo se do z�soby, instalovala vys�lac� technika, d�vala dohromady parta technik�, pos�dka. P��pravy zabraly od l�ta 1957 ve�ker� �as st�le �ir��ho t�mu lid�.

I D�nsko bylo v polovin� pades�t�ch let konzervativn� zem�, mlad� m�li za �kol nav�zat na kari�ry rodi��, v�cem�n� pokra�ovat v rodinn�ch �emesln�ch i jin�ch profesn�ch tradic�ch. Zlom nastal pr�v� v roce 1957, kdy i do Kodan� doputoval s filmem Rock Around The Clock Bill Halley a jeho Komety. Pak p�ijel koncertovat �iv� Tommy Steele. Tane�n� �koly za�aly vyu�ovat rokenrol. Dobov� tisk psal vyd�en� o zhypnotizovan� ml�de�i, sv�jej�c� se do ext�ze za zvuk� �amansk�ch rytm�, jak u primitivn�ch n�rod�, indi�n�, kanibal�. National Radio odm�tlo hr�t rokenrol z d�vodu, �e nebude podporovat masovou hysterii.

T�m v��m bylo zad�l�no na Merkur�v obchodn� �sp�ch.

Zat�mco na zemi v�echno prob�halo podle pl�nu, bou�liv� mo�e a technick� pot�e na lodi odkl�daly pl�novan� start. Kone�n� se druh�ho srpna pades�t�ho osm�ho v Kodani z mnoha rozhlasov�ch p�ij�ma�� ozvalo “You’re listening to Radio Mercur!” Zat�m tedy jen n�kde, v�kon jel na t�etinu, nestabilizovan� lo� vys�lala v�ude mo�n�, jen ne spr�vn�m sm�rem. I p�esto se podle mne Merkur stal Sputnikem nez�visl�ho rozhlasov�ho vys�l�n�.

P�esto�e si stanice rychle z�skala oblibu, p��jmy z reklamy byly slab�, inzerenti nov�mu m�diu p��li� nev��ili. Hrozila finan�n� katastrofa, v�platy se opo��ovaly, big band hr�l za sliby. Situaci zachr�nil p�eklenovac� �v�r, stanice se na trhu chytla, a od srpna 1959 se Radio Mercur dostalo do �ern�ch ��sel. Slu�n� vyd�l�valo a� do �ervna 1962, kdy vy�el v D�nsku z�kon, kter� zakazoval na �zem� D�nska vyr�b�t rozhlasov� po�ady pro rozhlasov� stanice typu Mercur. Ultim�tum zn�lo, konec �ervence 1962 rovn� se konec vys�l�n�. Po t�ech rebelsk�ch srpnov�ch dnech d�nsk� policie vstoupila na palubu a zabavila lo� i s technikou.

Lavina se u� ale nedala zastavit. V l�t� 1958 nap��klad vznikla ve �v�dsku odno� Skaanes Radio Mercur, kter� se st��dala ve vys�l�n� s d�nskou sekc� Radia Mercur. V roce 1962 se Skaanes Radio Mercur zm�nila na Radio Syd. V dubnu �edes�t�ho za�ala fungovat stanice V.R.O.N., pozd�ji zn�m� jako Veronica. O rok pozd�ji m�� na Stockholm ant�ny Radia Nord, kter� - jak je�t� bude �e� - p�ineslo do Evropy americk� know-how, p�edch�dce playlist�! V D�nsku vznikla nakr�tko konkurence Commercielle Danmarks Radio, brzy se ale p�idru�ila k Merkurovi.

Prvn�m britsk�m pokusem, d�-li se to tak ��ct, byly na podzim 1960 programy vys�lan� v angli�tin� z Radio Veronica na vln� 192 metr� pod souhrnn�m n�zvem CNBC (Commercial Neutral Broadcasting Company.)

www.radio-mercur.dk

Vol�me Lond�n

Mezit�m ale Radio Luxembourg st�le v�ce ovl�dali vydavatel�t� giganti jako Decca, Capitol, EMI. Mlad� muzikantsk� krev doslova klokotala v podpalub� anglick�ch i kontinent�ln�ch klub�, mezi �ir�� ve�ejnost se v�ak spousta skv�l� hudby, ani na slavn� dv�st�osmi�ce, nedostala.

Po��tkem 60.let p�ich�z� do Lond�na z�sadn� postava na�eho p��b�hu, v�st�edn� Ronan O´Rahilly z bohat� irsk� rodiny. M�l v pl�nu za��t pracovat ve filmov� a hudebn� bran�i, p�edev��m akcelerovat mlad� nad�jn� um�lce.

Usadil se v Soho, z��dil si vlastn� rhythm & bluesov� klub, sp��telil s Alexisem Kornerem, Georgie Famem, pro Erica Burdona �dajn� vymyslel n�zev kapely The Animals. Proto�e ale koncerty jeho chr�n�nc� v mal�ch klubech byly p��li� pomal�m zp�sobem jak je prosadit, investoval do po��zen� promo acet�t�, a za�al s nimi obch�zet a obes�lat rozhlasov� stanice. Kdy� st�le a st�le nar�el na zabedn�n� broadcastery, kte�� se mu vysm�vali anebo d�vali „dobr�“ rady typu „zkuste to, a� budou m�t ti u��ci smlouvu s velkou firmou“, vznikl v jeho hlav� pl�n.

Existuj� dv� verze, co a jak se stalo. Sami si vyberte svou :)

Jak prav� b�je, katalyz�torem byla n�hodn� sch�zka s d�vkou, kter� mu povykl�dala o ofici�ln� americk� stanici Hlas Ameriky, vys�laj�c� z lodi. Nev�hal, za�el si na americkou ambas�du pro p�r technick�ch informac�, vydal se za provozovateli pir�tsk�ch lodn�ch stanic Radio Nord a Veronica, a bylo vymalov�no. Mezin�rodn� vody za t��m�lov�m p�smem byly pravou o�zou pro opravdu svobodn� muzic�rov�n�. Sta�ilo m�t lo� zaregistrovanou v zemi, kter� vys�l�n� z lodi pluj�c� pod jej� vlajkou nevadilo, t�ebas v Panam�.

Pl�n na Radio Caroline tak nav�zal na prvn� pokusy vys�l�n� z ryb��sk� lodi u skandin�vsk�ho pob�e�� z konce pades�t�ch let (Radio Mercur), i na kolegy z Nordsee a Veronica. Z�sadn� rozd�l byl v dopadu vys�l�n�. Anglie v dob� ekonomick�ho boomu, kulturn� i technick� revoluce byla zlat�m dolem.

Stanice byla pojmenov�na po dce�i prezidenta Kennedyho, kdy� byl na sv� cest� po USA O´Rahilly okouzlen ob�lkou Life s Karol�nou hraj�c� si pod stolem v Ov�ln� pracovn�.

Neb�je tvrd�, �e Caroline byla „vyn�lezem“ ��fredaktorky luxusn�ho spole�ensk�ho magaz�nu Queen, Beatrix Millerov�. Byla to fiktivn� typizovan� �ten��ka magaz�nu, dlouhovlas� d�v�ina, co v �estn�cti opustila �kolu, nen� ��dn� intelektu�lka, a r�da skota�� v posteli. V r�mci roz��en� strategie jak oslovit swinguj�c� Lond�n vznikl i pl�n na vytvo�en� rozhlasov� stanice pro mlad�. Ofici�ln� to nebylo pr�choz�, proto vydavatel Jocelyn Stevens stanul po boku Ronana O´Rahillyho v projektu offshore r�dia.

Dal�� stopa vede do Dallasu, za dvoj�c� Gordon McLendon - Clint Murchison, kter� v roce 1961 provozovala u �v�dsk�ho prost�ed� Radio Nord. Mc Lendon byl rozhlasov�m vizion��em, p�edb�hl dobu s�ov�n�m rozhlasov�ch stanic i Top40, bez �eho� si nelze p�edstavit dne�n� vys�l�n�, a byl i prvn�m, kdo provozoval opravdov� �iv� nez�visl� vys�l�n� z lodi.

Aby toho nebylo m�lo, na sc�nu p�ib�v� Alan Crawford, sna��c� se z�skat pen�ze pro projekt Radio Atlanta. Crawford pozd�ji obvinil O´Rahillyho z vykraden� projektu Atlanta, ten oponoval, �e pl�ny na Radio Caroline byly z v�t�� sti hotov� je�t� p�edt�m, a �e partnerstv� s n�m naopak zachr�nilo Atlantu.

Radio Atlanta byla offshore komer�n� stanice, funguj�c� kr�tkodob� u jihov�chodn�ho pob�e�� Anglie od 12.kv�tna do 2.�ervence 1964 z lodi Mi Amigo, kter� p�r let p�edt�m, pod n�zvem Bon Jour MV, slou�ila pro vys�l�n� stanice Radio Nord. A�koliv Atlanta i Caroline navenek kooperovaly, ve skute�nosti zu�il boj kdo z koho. Prvn� �la do �teru Caroline (28.b�ezna 1964) z lodi Fredericia. Navzdory p�edb�n� dohod� zam��ila ne na sever, kde m�la pokr�vat Irsko, Skotsko a severn� Anglii, ale na jih, do oblasti Essexu, v dosahu Lond�na a cel�ho jihov�chodu.

Na velikono�n� pond�l� 64´ tak zazn�la pam�tn� slova „This is Radio Caroline on 199, your all day music station“, a spustila Not Fade Away od Rolling Stones, s v�nov�n�m Ronanovi…

T�m kon�il monopol BBC a Luxembourgu 208, tv�� britsk�ho rozhlasov�ho trhu byla nav�dy zm�n�na.

Radio Atlanta na opl�tku sv�m pokusn�m ve�ern�m vys�l�n�m obsadilo stejnou frekvenci (1520kHz) jako Radio Caroline, kter� zprvu vys�lalo jen p�es den. Teprve po �ase Atlanta p�e�la na svou vlastn� frekvenci 1495kHz. V�t�ina programu byla p�ipravena v Lond�n� a vys�l�na ze z�znamu.

Zakr�tko ale Crawford boj vzdal, spojil se s O´Rahilly a ob� lodi za�aly vys�lat kooperovan� jako Radio Caroline South (ex Atlanta) a Radio Caroline North. Anglie byla sev�ena z obou stran.

Keith Shadwick - Led Zeppelin (recenze merhaut)

P��b�h skupiny a jej� hudby 1968-1980

Keith Shadwick (p�eklad Marie Font�nov�)

Vydavatel: Nava
Rok vyd�n�: 2009
Po�et stran: 440
Jazyk: �e�tina
Vazba: Tvrd� väzba / Hardback
ISBN: 978-80-7211-320-0

Promo: Biografie je rozd�lena na 17 kapitol podle jednotliv�ch �asov�ch �sek�, nechyb� podrobn� diskografie, filmografie, p�ehled jednotliv�ch turn� kapely, doslov k �esk�mu vyd�n�, dv� obrazov� p��lohy - celkem 60 v�t�inou dosud nikde nepublikovan�ch fotografi�.

--------

Kniha stvo�en� pro hloubav� rockery, muzikanty a publicisty. Chv�lemi a� ne�prosn� muzikologick� pohled je vyv�en �tivost� a roz��en vsazov�n�m tehdej��ch re�li� do �ir��ch souvislost�. 430 stran v sedmn�cti chronologick�ch kapitol�ch, k tomu rejst��k, diskografie, bibliografie, spousta fotek s popisy… Nic pro hlta�e lekl�ch ryb a jin�ch odpadk�.

Mn� osobn� kniha stvrdila ur�it� disproporce mezi na��m st�edoevropsk�m, a britsk�m pohledem na rock �edes�t�ch a sedmdes�t�ch let. Je zn�t, �e na�e kotlina v�dy �ila ruku v ruce s Germ�nem. Jako jednoduch� p��klad zm�n�m fakt, �e v cel� knize nenajdete ani zm�nku o URIAH HEEP, zat�mco v doslovu Petra Gratiase jsou UH jmenov�ni �ty�ikr�t, hned v �vodu jako tv�rci jedn� ze t�� pr� nejz�sadn�j��ch rockov�ch skladeb 70. let. P�esto mi je ostrovn� publicistick� pohled bl�zk�, na rozd�l od americk�ho, nabub�en�ho a ledabyl�ho, prezentovan�ho nap��klad servery typu allmusic, apod. Pro Angl�ny nen� Evropa jen jak�si cosi za lou��, vyznaj� se v mentalit� n�rod� snad cel�ho sv�ta, multikulturnost maj� krvi. Kniha je tak i mal�m kulturn�m �kolen�m k pochopen� toho, pro� zrovna GB se stala v polovin� 60.let hybatelem popul�rn� hudby.

Prvn� britskou bigbeatovou vlnu (BEATLES, STONES) Shadwick komentuje trefn�mi �p�lci, sv�mi zasv�cen�mi rozbory nastupuje u druh� vlny (p�ev�n� bluesrockov�ch) skupin (YARDBIRDS, FLEETWOOD MAC, CREAM.) Detailn�, logicky, naprosto v�rohodn� k sob� p�i�azuje p��iny a n�sledky. LED ZEPPELIN ozna�uje jako prvn� p�edstavitele tzv. t�et� vlny. ڞasn� pohled za kulisy. Ani �etba dobov�ho tisku nem��e nahradit zasv�cen� pohled n�koho, kdo byl tak��kaj�c p�itom.

P��b�h LED ZEPPELIN odhaluje jakoby mimod�k z�sadn� historick� momenty. Jako p��klad ocituji pas� o okolnostech vzniku a proveden� posledn�ch skladeb YARDBIRDS, kter� pozorn�mu �ten��i poodhal� rou�ku nad tajemstv�m vzniku artrocku. „V ´Black Rose´ se Relf pokou�� vyvolat mni�skou atmosf�ru p�sn� ´Still I´m Sad´, tentokr�t pouze s Pageovou akustickou kytarou a lehounk�m bubnov�n�m McCartyho doprovodu v pozad�. Tady u� Relf sm��uje ke sv� budouc� kapele RENAISSANCE a Page ke sv�mu z�jmu o produk�n� techniky.“ O skladb� „Glimpses“ Shadwick p�e : „nen� to sev�en� d�lo kolektivn�ho psan� skupiny, ale ukazuje, �e YARDBIRDS jsou schopni u��vat studiov� a instrument�ln� efekty… Page�v skv�le rozf�zovan� zvuk kytary, jeho u��v�n� elektrick�ho sit�ru a p��tomnost hlas� v pozad�, deklamuj�c�ch skryt� monolog, n�s p�im�j� poslouchat, jak Dreja a McCarty vedou skladbu siln�m 7/8 beatem a neumdl�vaj�c�mi improvizacemi. Je to trochu v�c ne� suma efekt�, ale tak� to ukazuje velmi rozd�ln� p��stup k p�s�ov� tvorb�, up�ednost�uj�c� formy s otev�en�m koncem a nazna�en� vzory, kter� se v n�sleduj�c�m roce staly nejd�le�it�j�� pro progresivn� pop.“

M�m r�d, kdy� m� psan� slovo inspiruje k poslechu. Shadwick je je�t� vy�� liga, doslova nut� b�dat v tis�ckr�t sly�en�ch nahr�vk�ch, objevovat nov� souvislosti, u�it se hudebn� terminologii. Neschov�v� se samo��eln� za odbornou hatmatilku, kdy� u�ije terminus technicus, p�id� n�vod i sekundovou „adresu“ a text o�iv� p��b�hem. Odhadl bych, podle dosavadn�ho tempa u��v�n� si knihy, �e m�m na p�l roku o z�bavu vystar�no.

Skv�le a do detailu je popsan� zejm�na kytarov� cesta Jimmiho Page. Najednou to do sebe v�echno zapad�, Keith Shadwick seskl�dal v celistv� obraz mozaiku st��pk� z r�zn�ch rozhovor� i vlastn�ch anal�z Jimmiho hry, po��naje prvn�mi kr��ky po boku Jeffa Becka,p�es inspira�n� v�lety do Asie, nas�v�n� z hlubok�ch bluesov�ch studnic, a� po vlastn� objevn� lad�n� a kouzlen� se strunami. Page plat� v technick�ch v�cech za velk�ho tajn�stk��e. O to v�ce nadchne citace jeho otev�en� zpov�di z roku 1967, kde do posledn�ho detailu popisuje co a jak. Keith Shadwick p�id�v� jako bonus kytarovou zpov�� Erica Claptona z t�e doby.

Informa�n� neuv��iteln� hutn� psan�, ��dn� odstavec se ned� vynechat, odb�t, jen tak p�el�tnout. Za to v�e pat�� d�k Keithovi i p�ekladatelce Marii Font�nov�. Skv�l�, mimo��dn� pr�ce obou, a to jsem knih o muzice p�e�etl na des�tky. P��b�h skupiny LED ZEPPELIN doporu�uji vychutn�vat pomalu, po l�i�k�ch, jako kavi�r.

Nejvy�� mo�n� ohodnocen�.