Aretha Franklin si konečně dopřála vánoční album. Patří ke generaci velkých hlasů šedesátých let, její proslulá mladistvá zdrsnělá zemitost je na „This Christmas“ věkem i tématem přetavena do uhlazenějších, ale stále velkolepých hlasových poloh. <br><div> </div><br>Do zlatova vyprecizovaný produkt amerického mainstreamu, s povinně bezchybnými výkony muzikantů a perfecto soundem. Díky Arethě se v zdobných hollywoodských scenériích nezadusila oduševnělost a věrohodnost. Medové plástve smyčců, znělá piána a líbezné chóry nemohou zastřít barevnost a mocnost jejího zpěvu.<br><div> </div><br>Mně osobně se nejvíc líbí aranžérsky nezahlcené, popřípadě rozdováděnější skladby, kde Aretha popouští uzdu svému hlasu, a dodává sladkému repertoáru peprné prlení. Takovou mňamkou je kupříkladu „Angels“ z repertoáru Tomova stínu Engelberta, titulní „This Christmas“ Donnyho Hathawaye z roku 1972, ve které si Aretha střihla duet se synem Edwardem, anebo soulově vyšponovaný tradicionál „The Lord Will Make A Way“.<br><div> </div><br>Staroevropské „Angels We Have Heard On High“, „Silent Night“, „Ave Maria“ a další letité tradicionály i klasicistní kusy nemohou u tak dobré pěvkyně zklamat. <br><div> </div><br>Skladby jako „Christmas Ain´t Christmas (Without the One You Love)", i o dvě dekády mladší „My Grown – Up Christmas List“ se mezitím staly rovněž evegreeny, filmovou „One Night With The King“ to možná čeká.<br><div> </div><br>Gospelová „Joplinka“ zůstala protentokrát ukryta v pár spojovacích průpovídkách, když si ovšem představím desku, kde by tato drsanská poloha Arethy dostala prostor, mám vánoce nadvakrát...<br><div> </div><br>Do krásna nasvícený vánoční strom, ovinutý pevnou, mocnou liánou.<br>Album, které neurazí ani vytříbený vkus.
