Gillan, Ian - One Eye To Morocco (2009)

<strong>Ian Gillan kdysi dávno pobořil svým ječákem naše dětské hudební bábovičky a uvedl &quot;In Rockem&quot; celou mou generaci do světa dospělých. Stárne on, stárneme my. Emočně se navenek už jen tak vlníme, samozápaly, výtrysky a výbuchy přenecháváme dnešním mlaďochům. Ale uvnitř to s námi ještě šije...&nbsp;</strong>Deskou &quot;One Eye To Morocco podle mne <a href="http://www.gillan.com/">Gillan</a> (<a href="http://www.myspace.com/iangillan">MySpace.com</a>) uzavřel svůj kruh, vrátil se na samý počátek svého muzikantského bytí, do šedesátek i hlouběji, už ale bez ambicí oslnit svět a přebít všechny a všechno kolem sebe. <br>Zpívá slyšitelně pro radost, jak mu klofan slouží, žádná křeč ani trauma z toho, že staré gumy jeho hlas už do žádných výšek nevystřelí. Neláme skály, ale autentičtějšího průvodce rockovou krajinou byste dlouho hledali, najde pro vás kořeny, přinutí přemýšlet, a když vypráví ani nedutáte.<br>Titulní kus se vábně táhle i tetelivě line jak karavana v dáli na pouštním obzoru, &quot;No Lotion For That&quot; je slušnej rokec s richardsovským riffem a &quot;Don't Stop&quot; pro změnu perlivá latina. V usilovné rhythm&amp;bluesovce &quot;Change My Ways&quot; si Ian postaru jíkne. Soulové pnutí mu vždycky sedělo, a klidně může být naroubované na reggae (&quot;Girl Goes To Show&quot;). Dakoťácky vrtulové letem starým světem pokračuje. &quot;Better Days&quot;, to je blues jak z Delty, Gillan v něm skvěle odezpívá kontrastní dvojroli, párkrát sáhne dolů až někam ke Cohenovi. A u blues různých chutí a odstínů už víceméně zůstaneme, doprovodná kapela se pohodlně rozvalí ve starém stylovém pubu, upije drinků, přisune na plac hammondy a bicí, z futrálů vytáhne saxík, basu i otřískané kytary, a spustí závěrečnou sadu, při které se nádherně rozjímá, přemítá, vzpomíná, bilancuje, mlčí i notuje...&nbsp;Kdo by to byl řekl, že se velcí kohouti a řvouni Plant a Gillan jednoho dne &quot;setkají&quot; na večírku, kde se v poklidu a bez křiku hraje a zpívá. A sám do sebe bych neřekl, s jakým gustem budu nasávat každý brnk a tón. Pro mne hudební Casablanca. <br>Malá douška. Vlna kašírovaného &bdquo;retra&ldquo; zaplavuje hudební televizní stanice spodem i vrchem. Má to jedno velké plus, spousta mladých se &ndash; ani neví jak - naladí na kořenovou muziku, a umím si představit, jak se takovým Gillanovo dospělácké &quot;One Eye To Morocco&quot; líbí.

Přidáno: May 22nd 2009
Recenzent: merhaut
Skóre:
Související odkaz: wiki eng
Klinkutí: 608
Language: czech