Rolling Stones - Emotional Rescue (1980)

V rozsáhlé albové diskografii Rolling Stones se dají jen těžko najít vyloženě špatné výtvory,&nbsp;<em>Emotional Rescue</em>&nbsp;bohužel však mezi tyto černé ovce patří, byť jen z poloviny.<br>Albu dominuje zoufalá stylová rozháranost, ale i nad tou by se daly přimhouřit oči, kdyby nebyla ještě navíc umocněna zahuhlaným, hulvátským zvukem.<br>Stones se s deskou crcali skoro rok a natočili tunu písní. Posloužily i nepoužité výškrabky z natáčení&nbsp;<em>Some Girls</em>. Na&nbsp;<em>Rescue</em>&nbsp;nevybrali ovšem to nejlepší... i nedokončené outtakes typu&nbsp;<em>We Had It All</em>,&nbsp;<em>Linda Lu&nbsp;</em>nebo pozdější béčkové&nbsp;<em>I Think I'm Going Mad</em>&nbsp;znějí lépe než pět zde zařazených, nedosti na tom, že špíčky&nbsp;<em>Little T &amp; A</em>,&nbsp;<em>Hang Fire</em>&nbsp;a&nbsp;<em>No Use in Crying</em>&nbsp;ze stejné doby si na vydání počkaly až na&nbsp;<em>Tattoo You</em>.<br><br>Dvě skoropunkové skladby&nbsp;<em>Summer Romance</em>&nbsp;a&nbsp;<em>Where the Boys Go</em>&nbsp;se snaží o návrat k fanatické&nbsp;<em>Respectable</em>, ale jejich úsilí je shozeno celkovou prázdnotou, fakt přiblblými doprovodnými vokály a korunováno strmým pádem z plotu.<br><em>Dance</em>&nbsp;a&nbsp;<em>Send It to Me</em>&nbsp;jsou jako přejeté přes kopírák, projedou a svou nudností a neupřímností ani nezasmrdí (jen v druhé zmíněné je trošilinku &quot;vtipné&quot; vyjmenovávání národností dotyčných dívčin).<br>Leckteré z těchto dudovitých písní bych osobně uvítal na případné kompilaci&nbsp;<em>The Worst of The Rolling Stones</em>(jistě by zde byla ještě&nbsp;<em>Down in the Hole</em>, zoufale neupřímné blues, kterou nezachránil ani Sugar Blue na foukací harmoniku).<br><br>Na zcela opačné straně, tudíž na nebi, sídlí&nbsp;<em>Let Me Go</em>, krásně odsejpavý rock s důkladnou tamburínou a nedbale žvejkaným zpěvem.<br>Se skladbou typu&nbsp;<em>Indian Girl</em>&nbsp;se člověk na stounovském albu setká minimálně, nicméně part dechových nástrojů, sekaná akustická kytara a Jaggerův zalykající se vokál z ní činí plnoprávnou součást jejich tvorby. Škoda jen, že její účinek je shozen následujícím hnisem pro roztleskávačky.<br>Titulní píseň překonává dle mého soudu i velehit&nbsp;<em>Miss You</em>. Jaggerův falzetový zpěv je přesně naroubovaný na Charlieho hypnotické bicí (dokonalá práce s hi-hatkou!), a celé to korunuje Bobby Keys na saxofon. (Tuhle věc mimochodem více než kladně hodnotil pár dnů před svou smrtí i John Lennon.)<br><em>She's So Cold</em>&nbsp;je pomalejší&nbsp;<em>Let Me Go</em>&nbsp;s cvrlikavou kytarou, a Baba Jagga poprvé a naposledy dostává do svého vokálu vášnivost, která jinak albu výrazně chybí.<br>A&nbsp;<em>All about You</em>, Keithova sólovka a zamávání na rozloučenou Anitě Pallenberg? Je natolik výrazná, že ať počítám, jak počítám, kvalitě této rozhodné a v hloubi duši zároveň nešťastné baladě se přiblížil až na<em>Voodoo Lounge</em>&nbsp;v&nbsp;<em>The Worst</em>&nbsp;a&nbsp;<em>Thru and Thru</em>...<br>

Přidáno: July 17th 2009
Recenzent: OHNOTHIMAGEN
Skóre:
Související odkaz: album
Klinkutí: 482
Language: czech