Vyzradím vám malé státní tajemství. Rainbow - Rising je politicky zasloužilé album, které by mělo mít své čestné místo v muzeu boje proti totalitě. Kvůli němu totiž přišel v roce 1976 nejméně jeden straník a důstojník o iluze o odhodlanosti a síle lido-demo armády bít imperialistu. Nevěříte? <br><br>To bylo tak. Coby promítač útvarového kina (Dvory 1, Karlovy Vary) jsem měl k dispozici magnetofon Tesla B70, plus obrovitou reprobednu s tlakáčem a skoro půlmetrovým basákem. Z jednoho opušťáku jsem si mimo klobás a kocoviny přivezl na pásku i dvojku Blackmoreových Rainbow. <br><br>Hned první večer jsem uspořádal v kinosále párty pro pozvané spolubojovníky. A už to jelo, Rising a my. <br><br>Rozjezdovka Tarot Woman z božským Diem, urágán decibelů, speed-spaad tempo, červené bopo světlo, vlající obarvené erární ručníky s přetaženou zavařovačkou kolem hlavy, namísto řepy, taktéž virtuální nástroje, k tomu vrcholová zalamovaná gymnastika našich tělíček, v zběsilém rytmu hodném Cozyho Powella ... <br><br>Varná nálada se stupňovala každým kouskem. Grandiózní finále, kashmirovsky houpavá, do extáze opakovaná figura Stargazer, pak nekonečný úprk Light In The Black ... to už jsme byli ve stavu blaženého šílenství. Odezněl poslední Ritchieho riff, nastalo ticho a my padli k zemi, chrochtajíce štěstím ... <br><br>A najednou těžký úlek, ve vchodu baňatá silueta v lampasácké kšiltovce! To bude zase průser! Rozsvítili jsme. Byl to děvěťák, starý major, pamatující ještě druhou světovou, prý ostrý jak břitva. Teď tam ale jen tak stál a tupě zíral před sebe. Jeho sen, o dělnické armádě ženoucí zápaďáckou lúzu přes Rýn až do Atlantiku, odplouval do nereálna. Pochopil, že za pár darovaných elpíček a’la Rainbow & spol. by celá slavná ČSLA přeběhla radostně k „nepříteli“ a tančila podle jeho not. Otočil se a sklesle odcházel ... byl menší a menší a ještě menší, až beze slova zmizel. <br><br>Svobodník v záloze, radista první třídy Jaromír Merhaut (pro Classic Rock 2001 /verze 7/2007)<br>
