Oldfield, Mike - Tubular Bells (1973)

Komu zvoní 2300 Oldfieldových pásků (Jiří Černý, Melodie, 2/1975, str. 44) - výňatky.<br><br>Kromě beatlesovské Kapely Seržanta Peppera z Klubu osamělých srdcí v roce 1967 a Simonova-Garfunkelova Mostu přes rozbouřené řeky (1970) nerozlétlo se ještě žádné rockové album tak rychle a doširoka jako loni Zvony. <br>---<br>Zdánlivě je to podivné. Zvony (Tubular Bells) jsou jediná instrumentální skladba po obou stranách desky; zpívané slovo ani cokoliv podobného písni neuslyšíte. Autor Mike Oldfield sám na Zvonech hraje na dvacet nástrojů a sám také smíchal přes 2300 magnetofonových stop do výsledné podoby.<br>---<br>Zvony v sobě mají mnohem méně rockové podstaty než Seržant nebo Most. Každý respektuje jejich úspěch, ale názory na jejich hodnotu se rozcházejí. Jsou skutečně Zvony nejlepším světovým albem celé historie poupární hudby, jak vyplynulo například ze čtenářské ankety New Musical Expresu? <br>&quot;Aniž by si cokoliv vypůjčil z uznávaných klasiků nebo se uchýlil k pazvukům, kníkotům a krkání urputné avantgardy, Mike Oldfield vytvořil hudbu, která spojuje logiku s překvapením, sluneční svit s deštěm,&quot; napsal John Peel, nejváženější britský rozhlasový discjockey, který hrává Zappu i Čajkovského.<br>---<br>&quot;Zní to všechno jak dětský průvodce rockovým orchestrem,&quot; napsal Steve Lake.<br>Právě ta naivita, něha i okouzlení má svůj půvab, i se všemi elektroakustickými chybami, i prajednoduchými kompozičními postupy. Proto taky mě ani z polviny tolik nezaujal Hergestský hřeben, technicky vyzrálejší, mohutnější, ale ztrácející onu základní naivistickou, okouzlující hodnotu Zvonů.<br>--<br><br>Tolik tedy pár výňatků z památného článku Jiřího Černého z Melodie.<br><br>Mně osobně Zvony, když na jaře třiasedmdesátého vyšly, zprvu nijak neohlušily, na to jsem měl ďábla Coopera, a své hardrockery, chvíli trvalo, až někdy do podzimu, než se jaksi probimbaly do mé mysli. <br><br>Možná to bylo tou náladou vánoc, ale já je mám napořád spojené s přelomem 73/74, kdy jsem ve svém přetopeném verandovém pokoji poslouchal den co den, úplně se vidím, jak na zápraží oklepávám sníh z módních sněhulí, s ještě červeným frňákěm mačkám tlačítka u B43A a salaším se k poslechu ...<br><br>Už vím, co si pustím letos o vánocích :-)<br>

Přidáno: April 12th 2008
Recenzent: merhaut
Skóre:
Související odkaz: wiki eng
Klinkutí: 570
Language: czech